927x127 HEAD VPRAVO

Skutečné uzdravení

  • Napsal(a) MUDr. Tomáš Lebenhart

Skutečné uzdravení? Tento pojem – hodný nejvyššího respektu – není ve zdravotnickém prostředí dostatečně znám. Tam probíhá léčení akutních infekcí či úrazů, včetně záchrany života. Pokud máme na mysli naprostou většinu nemocí, zdravotních potíží a utrpení, musíme doznat prakticky nulových výsledků ve smyslu uzdravení.

Celostní medicína, mnoho léčitelských a filozofických směrů považuje uzdravení za vyšší proces zahrnující nejen nenávratný odchod zdravotních problémů, ale i nádherný pocit ze života, ze sebe a ze všech okolo. Zahrnuje přirozený rozvoj osobnosti a kreativity, přijetí svých darů a vloh. Propojení s jednotou všeho, pochopení, svobodu i naprostou ztrátu vážnosti, strachu, nejistoty, pocitu stažení a nutnosti mít pořád nějaký názor – když ne svůj, tak zastávat alespoň cizí. Uzdravující proces umožňuje přímé propojení s realitou, s pravdou. Není přenosný. Takový člověk se konečně uvolní a dovolí životu přijmout jeho hru. Dovolí Stvořiteli, aby se do nás mohl bezhlavě zamilovat. S lehkostí se podvolí a přestane mít zoufalou snahu mít život a vše, co se děje pod kontrolou. S vnitřním úsměvem odloží haldu znalostí a soudů, zvyklostí i domněnek. Začíná se rozhodovat nikoliv na základě rozumu, nýbrž svých pocitů. Začíná se s nimi propojovat a uvědomovat si, že není jiné pravdy toho okamžiku. Začíná jim/sobě důvěřovat a řídit se jimi. Přestává dělat kompromisy a zřetelně vnímá, co je pro něj i celek dobré, a co nikoliv. A hlavně: Začne to dobré, ba to nejlepší, přímo vyžadovat. Pro sebe i další. Ihned a stále.

Uzdravení je nejen nenávratný odchod zdravotních problémů, ale i nádherný pocit ze života a ze sebe.

Uzdravující se člověk ztrácí potřebu jakýchkoliv mistrů, rádců a náboženství. Samovolně ztrácí zlozvyky. Mnozí lidé přestávají pít alkohol, jíst sladké, maso, někdy i jíst. Cokoliv. Nepotřebují lékaře, zdravotnictví ani různá pojištění. Dostanou odvahu vytáhnout kotvy a rozvinout plachty. Nestarat se o cíl. Ani o výsledky své práce. Dokonce ani v roli terapeuta. To vyžaduje velkou dávku uvědomění a rozpuštění ješitnosti. To je stav skutečného zdraví! Takový člověk se stává divochem v tom nejlepším slova smyslu. Citlivým, emočně inteligentním, propojeným s životem. Pochopí, že život je hra a věčná inovace, svoboda. Že jsme jeho nástrojem, že není Boha mimo nás… Cítí potřebu se radovat a nehledat dále smysl života, neboť mu konečně došlo, že Život smyslu nemá! Značně se mu uleví a ušetřenou energii bezprostředně věnuje svému okolí. Připustí, že posvátnou povinností každého člověka je býti rebelem! Mohl bych pokračovat a pokračovat a plýtvat slovy a vaším časem… Mám za to, že jste pochopili, o čem mluvím. Spíš pocítili.

K takovému uzdravování často dochází i v mé ordinaci… Proces je vždy na straně nemocného. Já, či jakýkoliv jiný terapeut hraje roli průvodce, poradce, zprostředkovatele. První krok k uzdravení udělá sám trpící. Rozhodne se. Sai Baba kdysi řekl: „Uděláš-li jeden krok k Bohu, On již k tobě udělá deset. A dělá to hlavně skrze lidi.“

Posvátnou povinností každého člověka je být rebelem.

Používám autopatii, konstituční homeopatii a slova. Řídím se citem i vědomostmi. Jako podporu pak ayurvédský systém, byliny čínské tradiční medicíny, něco z Amazónie, Sibiře a samozřejmě naše kytičky. Rád používám osvědčené harmonické směsi včetně produktů Diochi. Taktéž symptomatické informační léky včetně homeopatik. Jsem divoch v bílých gatích. Nesloužím žádnému systému, profesnímu sdružení ani firmě. Chcete příběh? Tady je. Jeden z mnoha a mnoha…

Píše mi mladá paní. Jsem v osmém týdnu těhotenství a holčička se v děloze vzpříčila: „Nechci podstoupit císařský řez. Existuje nějaké homeopatikum?“ Odepsal jsem okamžitě: „Ano. Jistě. Pulsatilla 200. Vezměte 3 kuličky a bude vše v pořádku.“ (Pulsatilla je homeopatická informace z koniklece, která posiluje samostatnost a rozpouští strach z opuštění). Za asi 4 dny mi paní napsala: „Děkuji! Malá je již hlavičkou dolů. Ale tu Pulsatillu jsem nestačila sehnat…“ Takovéto „zázraky“ jsou naprosto běžné. Pokud si to ovšem připustíme. My, lékaři i vy. Co si nepřipustíme, to se nestane. Přestaňme si tedy dokola zakazovat a zakazovat. Tvořit hranice a limity. Hrajme si více. Život není řízen z centra. Centrum neexistuje! To je úleva, což? Neexistuje ani konec. Ani začátek. Pusťte ty nesmysly z hlavy.

Čas a vaše tělo jsou jediné věci, které vám skutečně patří.

Pokud váš krevní tlak je kontrolován farmaky ve fyziologických mezích, získáváte čas. Když vás vrtulník převeze do kardiocentra, kde vám rozpustí sraženinu v srdeční cévě, získáte čas… nic víc. Čas a vaše tělo jsou jediné „věci“, které vám skutečně patří. A čas jest přítomný okamžik. Ten máte plně k dispozici…

                                                                                                                             

  

  

  

Celostní medicína

Osobní rozvoj

Zdraví a krása

// EOF