Arnica montana
Arnika chlumní

Arnika je prastará léčivá rostlina s velice širokou škálou použití. Obsahuje mnohé terapeuticky účinné látky, ale také látky toxické. Jaké je tedy její využití, prozradí následující článek.

Arnika chlumní (též arnika horská, prha arnika, Arnica montana L.) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých, která roste v celém mírném pásu severní polokoule. Lze ji nalézt na loukách a lesních světlinách či vřesovištích od podhůří až po subalpinský stupeň. V České republice, kde je jediným zástupcem rodu prha (Arnica), roste např. na Šumavě, v Hrubém Jeseníku, Moravskoslezských Beskydech či v Krušných horách. Patří k ohroženým druhům naší květeny. Chudě větvená, 20 až 50 cm vysoká vzpřímená lodyha vyrůstá z přízemní růžice tvořené kožovitými listy. Lodyžní listy jsou měkké a plstnaté. Kvete v úborech, které jsou zbarvené žlutě nebo oranžově, v průměru měří 6–8 cm a jejich okraje jsou lemované asi deseti až patnácti jazykovitými květy. Plody jsou světlé ochmýřené nažky. Rostlina kvete od června do srpna.

Obsažené látky

Mezi významné obsahové látky arniky patří silice, karotenoidy, flavonoidy a třísloviny. Z jednotlivých účinných látek je to zejména arnikaflavon, arnisterol, arnidiol, helinalin a hořčina arnicin. Arnikaflavon je seskviterpenický lakton, který je obsažen pouze v květech a působí jako analgetikum na periferních nervových zakončeních a je také cytotoxický. Arnisterol je fytosterol urychlující hojení ran a podporující jejich granulaci. Arnidiol a arnitriol jsou pentacyklické triterpeny a v rostlině se vyskytují převážně jako estery s vyššími mastnými kyselinami. Mají protizánětlivý účinek. Helenalin je sekviterpenický lakton s kardiotonickou aktivitou, který má protizánětlivý účinek a selektivně inhibuje aktivaci transkripčního faktoru NF-kappaB, centrálního mediátoru lidské imunitní odpovědi. Helenalin vyvolává programovanou smrt buňky (apoptózu) a je pravděpodobně zodpovědný za kožní alergické reakce při aplikaci arnikových přípravků na kůži. Arnicin je polyfenol zodpovědný za hořkou chuť arniky.

 

 

 

Použití

Arnika byla již dávno v minulosti vyžívána jako léčivá rostlina s neobvykle širokým spektrem použití: od pohmožděnin a revmatismu až po léčbu mrtvice. V Evropě byla tak ceněnou léčivkou, že její sběr vedl na mnoha místech ke zničení původních stanovišť. Z jejích úborů se připravovala tinktura, která je dodnes ceněným přípravkem na různá tupá poranění, zhmožděniny, krevní podlitiny a výrony. Podobné použití má i arniková mast. Ta je účinná i při osteoartritidě a její účinek je srovnatelný s ibuprofenem. Protože arnika je jedovatá, nachází uplatnění zejména při vnějším použití. Vnitřně je dnes používána téměř výhradně v homeopatii.

Použití v kosmetice

Nejcennějším účinkem arniky je její příznivý efekt na drobná poranění a zanícení kůže. Je proto často používanou přísadou do některých kosmetických přípravků, při jejichž použití k takovým drobným poraněním dochází. Jsou to např. holicí krémy pro muže či depilační krémy pro ženy.

Název rostliny dal jméno české nevládní neziskové organizaci Arnika. Od svého vzniku v roce 2001 působí ve třech programech: Toxické látky a odpady, Centrum pro podporu občanů a Ochrana přírody. Svoji činnost opírá o tři pilíře – zapojení veřejnosti, odborné argumenty a komunikace s médii. Působí celostátně, s pobočkami v Praze, Ostravě, Českých Budějovicích, Děčíně, Chotěboři a Jihlavě.

Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae) je jednou z nejrozmanitějších a také nejpočetnějších čeledí dvouděložných rostlin, čítá asi 13 000 druhů v 1500 rodech. Alternativní název čeledi složnokvěté (Compositae) upomíná na složená květenství mnoha drobných květů vyrůstajících z jednoho lůžka krytého zákrovem a vytvářejících úbory. Celá květenství tak vypadají a fungují jako jednotlivé květy. Do čeledi řadíme například pampelišku, čekanku, bodláky či heřmánek.

autor: Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. Mgr. Jiří Jakl